|
|
Climate change or precursor emissions - which of these will be the major player in future ground-level ozone concentrations?
Tremaskina, Anastasiia ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Tato práce zkoumá důvody potenciálních budoucích výsledků a také vývoj budoucích přízemních koncentrací O3. Přízemní O3 vzniká primárně reakcí prekurzorových emisí, jako jsou oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické sloučeniny (VOC), za přítomnosti slunečního záření a vysokých teplot. Doprava, průmysl a výroba energie jsou primárními lidskými činnostmi, které tyto emise produkují. Na druhou stranu má změna klimatu také dopad na přízemní koncentrace O3 tím, že mění atmosférické podmínky, které podporují tvorbu O3. Frekvence a délka výskytu vysokých koncentrací O3 se například může zvyšovat se zvyšujícími se teplotami a změnami v atmosférické cirkulaci. Ale podmínky sucha mohou snížit schopnost rostlin absorbovat O3 a další znečišťující látky. Kromě toho mohou být emise prekurzorů potenciálně ovlivněny změnou klimatu. Rostoucí teploty mohou například způsobit větší produkce biogenních VOC rostlinami a měnící se srážky mohou mít dopad na emise NOx v půdě. Proto je třeba zvážit a řešit jak emise prekurzorů, tak změnu klimatu, aby bylo možné správně předvídat budoucí přízemní koncentrace O3. Práce pokrývá výsledky předchozích studií o emisích prekurzorů a klimatických změnách a jejich vlivu na budoucí výskyt přízemního O3. Kromě toho tato práce ilustruje několik potenciálních budoucích scénářů, které...
|
|
|
Využití metody difuzní dosimetrie pro měření ozonu ve venkovním ovzduší
Cepáková, Šárka ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Přibil, Rudolf (oponent)
Difuzní dozimetry fungují na principu volného toku molekul analytu z vnějšího prostředí do odběrového zařízení. Tato metoda je využívána pro měření koncentrací plynných znečišťujících látek venkovního ovzduší. Měřením pomocí difuzních dozimetrů se získávají data popisující distribuci koncentrace. Metoda je vhodnou volbou pro měření koncentrace ozonu ve venkovním ovzduší. Přízemní ozon dnes patří k nejproblematičtějším znečišťujícím látkám v ovzduší, proto je užitečné sledovat časové i prostorové rozložení tohoto polutantu. Nabídka dozimetrů pro sledování koncentrací ozonu je dnes dosti široká - mezi nejčastěji používané zařízení patří například dozimetry Gradko, Ogawa, Radiello nebo IVL.
|
|
|
Analýza časoprostorové variability koncentrací ozonu v Jizerských horách
Stoklasová, Petra ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a zhodnotit koncentrace přízemního ozonu z časového a prostorového hlediska v CHKO Jizerské hory. Jizerské hory patří v rámci České republiky k oblastem, kde jsou každoročně měřeny jedny z nejvyšších koncentrací ozonu, a proto byla na tuto oblast zaměřena pozornost. Monitoring přízemního ozonu probíhal v letech 2006 - 2010 na 13 lokalitách (714- 1000 m n. m.) v CHKO Jizerské hory. Ze vstupních dat, jimiž byly průměrné čtrnáctidenní koncentrace dusičnanů vytvořených na filtrech pasivních dozimetrů Ogawa, byly pomocí empirického účinného odběrového průtoku spočítány průměrné čtrnáctidenní koncentrace přízemního ozonu. Koncentrace přízemního ozonu se pohybovaly od 13,8 ppb (rok 2007) do 72,1 ppb (rok 2006). Ze studovaného pětiletého období se vymyká rok 2006, ve kterém byly naměřeny nejvyšší koncentrace ozonu. Nejnižší koncentrace se vyskytovaly v roce 2009. Ve všech letech byl pozorován velmi strmý gradient růstu koncentrací přízemního ozonu s nadmořskou výškou, který se pohyboval od 2,7 ppb do 4,6 ppb na 100 výškových metrů. Správnost i přesnost měření vycházela velmi dobře (správnost: R2 = 82 %; přesnost: R2 = 98 %). Mnohonásobnou lineární regresí bylo zjištěno, že koncentrace přízemního ozonu jsou kromě nadmořské výšky ovlivňovány také koncentracemi ozonu z...
|
|
|
Study of links between biogenic VOC emissions and concentration of tropospheric ozone
Zemánková, Kateřina ; Brechler, Josef (vedoucí práce) ; Bednář, Jan (oponent) ; Braniš, Martin (oponent)
Název disertační práce: Studium vazeb mezi biogenními emisemi VOC a koncentracemi přízemního ozonu Kateřina Zemánková, 2010 Školitel: doc. RNDr. Josef Brechler, CSc. Katedra meteorologie a ochrany prostředí, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze Prezentovaná práce se zabývá studiem vlivu těkavých organických látek emito- vaných z biogenních zdrojů na koncentraci přízemního ozonu. Těkavé organické látky (VOC) hrají důležitou roli v chemickém systému troposféry. Společně s oxidy dusíku tvoří dvě hlavní složky chemických reakcí, které vedou ke vzniku přízemního ozonu. Těkavé organické látky jsou do atmosféry vypouštěny jak z antropogenních, tak z přírodních zdrojů. V globálním měřítku je podíl VOC z biogenních zdrojů na celkovém množství těchto látek v ovzduší až desetkrát vyšší než podíl VOC antro- pogenního původu. Biogenní VOC jsou vypouštěny z různých zdrojů, přičemž nej- významnějšími z nich jsou lesní ekosystémy. Do skupiny biogenních VOC patří široká škála chemických látek mezi nimiž co do emitovaného množství dominují isopren a monoterpeny. Emise biogenních VOC v oblasti České republiky byly odhadnuty na základě de- tailních map rostlinného porostu s vysokým prostorovým rozlišením. Emisní faktory pěti druhů stromů nejčastěji se vyskytujících na území ČR byly naměřeny v...
|
|
|
Study of links between biogenic VOC emissions and concentration of tropospheric ozone
Zemánková, Kateřina
Název disertační práce: Studium vazeb mezi biogenními emisemi VOC a koncentracemi přízemního ozonu Kateřina Zemánková, 2010 Školitel: doc. RNDr. Josef Brechler, CSc. Katedra meteorologie a ochrany prostředí, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze Prezentovaná práce se zabývá studiem vlivu těkavých organických látek emito- vaných z biogenních zdrojů na koncentraci přízemního ozonu. Těkavé organické látky (VOC) hrají důležitou roli v chemickém systému troposféry. Společně s oxidy dusíku tvoří dvě hlavní složky chemických reakcí, které vedou ke vzniku přízemního ozonu. Těkavé organické látky jsou do atmosféry vypouštěny jak z antropogenních, tak z přírodních zdrojů. V globálním měřítku je podíl VOC z biogenních zdrojů na celkovém množství těchto látek v ovzduší až desetkrát vyšší než podíl VOC antro- pogenního původu. Biogenní VOC jsou vypouštěny z různých zdrojů, přičemž nej- významnějšími z nich jsou lesní ekosystémy. Do skupiny biogenních VOC patří široká škála chemických látek mezi nimiž co do emitovaného množství dominují isopren a monoterpeny. Emise biogenních VOC v oblasti České republiky byly odhadnuty na základě de- tailních map rostlinného porostu s vysokým prostorovým rozlišením. Emisní faktory pěti druhů stromů nejčastěji se vyskytujících na území ČR byly naměřeny v...
|
|
|
Predikce průměrných hodinových koncentrací přízemního ozonu z měření pasivními dozimetry
Sinkulová, Michaela ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Zíková, Naděžda (oponent)
Z hlediska znečištění ovzduší je přízemní ozon látkou, která podle současných poznatků nejvíce přispívá k poškození ekosystémů. Pro výpočet klíčových ukazatelů potenciálního poškození ekosystémů, tedy expozičního indexu AOT40 a stomatálního toku, je důležitá znalost hodinových koncentrací ozonu, které jsou vstupními daty pro oba výpočty. Přitom pro měření imisních koncentrací O3 pro účely environmentálních studií se nevyužívá kontinuálního měření, ale měření pasivními (difuzními) dozimetry, které jsou exponovány po delší období (zpravidla 1 týden-1 měsíc) a udávají tedy průměrnou koncentraci za příslušný časový úsek. Cílem této diplomové práce je predikce hodinových koncentrací přízemního ozonu z měření pasivními dozimetry, které probíhalo v letech 2006-2010 v Jizerských horách. Monitoring probíhal vždy v délce 2 týdnů během vegetační sezóny (duben-říjen) na vybraných lokalitách v různých nadmořských výškách (714 m n.m. - 1 000 m n.m.). Použity byly pasivní dozimetry značky Ogawa. Z těchto průměrných koncentrací a doprovodných meteorologických dat byly vypočteny hodinové hodnoty koncentrací přízemního ozonu dle modelu z odborné literatury a ty byly následně porovnány s měřením z automatizované stanice, která poskytla reálné hodinové koncentrace. Pro analýzu dat byly uvedeny základní parametry jako...
|
|
| |
|
|
Analýza časoprostorové variability koncentrací ozonu v Jizerských horách
Stoklasová, Petra ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a zhodnotit koncentrace přízemního ozonu z časového a prostorového hlediska v CHKO Jizerské hory. Jizerské hory patří v rámci České republiky k oblastem, kde jsou každoročně měřeny jedny z nejvyšších koncentrací ozonu, a proto byla na tuto oblast zaměřena pozornost. Monitoring přízemního ozonu probíhal v letech 2006 - 2010 na 13 lokalitách (714- 1000 m n. m.) v CHKO Jizerské hory. Ze vstupních dat, jimiž byly průměrné čtrnáctidenní koncentrace dusičnanů vytvořených na filtrech pasivních dozimetrů Ogawa, byly pomocí empirického účinného odběrového průtoku spočítány průměrné čtrnáctidenní koncentrace přízemního ozonu. Koncentrace přízemního ozonu se pohybovaly od 13,8 ppb (rok 2007) do 72,1 ppb (rok 2006). Ze studovaného pětiletého období se vymyká rok 2006, ve kterém byly naměřeny nejvyšší koncentrace ozonu. Nejnižší koncentrace se vyskytovaly v roce 2009. Ve všech letech byl pozorován velmi strmý gradient růstu koncentrací přízemního ozonu s nadmořskou výškou, který se pohyboval od 2,7 ppb do 4,6 ppb na 100 výškových metrů. Správnost i přesnost měření vycházela velmi dobře (správnost: R2 = 82 %; přesnost: R2 = 98 %). Mnohonásobnou lineární regresí bylo zjištěno, že koncentrace přízemního ozonu jsou kromě nadmořské výšky ovlivňovány také koncentracemi ozonu z...
|
|
|
Vliv ozonu na vegetaci
Bystrianský, Martin ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent)
Bystrianský: Vliv ozónu na vegetaci - Abstrakt Přízemní ozón je vzdušný polutant vyskytující se po celém světě. Jedná se sice o přirozeně se vyskytující součást atmosféry, vlivem lidské činnosti však jeho koncentrace narůstá. To je ovšem nežádoucí jev, protože ozón je velmi toxický. Ozón nemá svůj vlastní emisní zdroj, vzniká jako součást fotochemického smogu komplexem fotochemických reakcí z prekurzorů ozónu, jedná se o sekundární znečišťující látku. Do ovzduší jsou emitovány látky, ze kterých ozón následně vzniká - oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické látky (VOC). S rostoucím objemem automobilové dopravy, která je hlavním zdrojem prekurzorů ozónu, roste i jejich množství v atmosféře a tedy i množství přízemního ozónu. Nebezpečnost ozónu spočívá v jeho velké reaktivitě. Oxiduje téměř všechny organické látky, zejména ty obsahující nenasycenou vazbu. Ty jsou často přítomné v lipidech buněčných membrán. Ozón navíc dává vznik ještě reaktivnějším látkám, než je sám - reaktivním formám kyslíku, volným radikálům. Působení ozónu se projevuje nežádoucími účinky na lidské zdraví i vegetaci. Ozón narušuje funkci buněk, což u rostlin vede k poškození listů a jehličí, narušení fotosyntézy a ke snížené produkci biomasy. Rostliny mají pro případ expozice oxidantů vybudován antioxidační aparát, ten však při smogové...
|
|
|
Přízemní ozon jako jeden z faktorů oxidativního stresu v podmínkách horských lesů.
Bendáková, Hana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Diplomová práce se zabývá poškozením smrku ztepilého (Picea abies) v horských lesích vlivem přízemního ozonu, který je jedním z faktorů oxidativního stresu. Smrk není vůči ozonu citlivý druh, ale v naší republice je nejvíce zastoupenou dřevinou, a proto je třeba si všímat jeho poškození. Práce byla propojena s měřením ČHMÚ, který v Jizerských horách měřil koncentrace přízemního ozonu pasivními dozimetry. Cílem práce bylo zjistit vliv přízemního ozonu na horské lesy a najít závislost mezi poškozením vysokými koncentracemi ozonu a jím způsobeným oxidativním stresem. S rostoucí nadmořskou výškou rostou koncentrace ozonu. Bylo předpokladem, že s nadmořskou výškou a koncentracemi poroste i poškození jehlic smrku. Jehličí bylo odebráno na jedenácti lokalitách v nadmořské výšce od 750 do 1100 m n.m. Odebírané ročníky 2006, 2007 byly podrobeny dalšímu zkoumání a ročník 2009 byl vyřazen, protože nevykazoval známky poškození. Bylo sledováno poškození na úrovni makroskopické, mikroskopické a biochemické. Vizuální poškození bylo hodnoceno pomocí procenta plochy jehlic poškozených chlorózami a nekrózami. Mikroskopické metody hodnotily symptomy na podélných a příčných řezech. Na podélných řezech byly viditelné tzv. kosťovité buňky, což jsou buňky, které vlivem stresu ozonem ztrácejí svůj tvar a smršťují se ve...
|
host ::
RSS.